Prezentace knihy Život v povodí Želivky na počátku 20. století očima učitelů

Unikátní vhled do každodenního života lidí na vesnicích a venkovských městech Pelhřimovska, Humpolecka, Pacovska i části Táborska přináší knižní novinka archiváře Pavla Holuba a etnoložky Kristýny Blechové. Základ populárně-vědeckého díla s titulem Život v povodí Želivky na počátku 20. století očima učitelů vytvořily takzvané národopisné dotazníky z Pelhřimovska a odpovědi na ně z let 1914 a 1919, které jsou dochované v Moravském zemském archivu v Brně – Státním okresním archivu Pelhřimov. Pavel Holub na ně narazil při zpracovávání seminární práce a zaujaly ho natolik, že se zrodil nápad vydat edici určenou jak pro širokou veřejnost, tak i díky detailně zpracovaným rejstříkům pro odborníky. Slavnostní představení knihy se uskuteční v pátek 15. března od 16 hodin v refektáři želivského kláštera. Autoři rovněž naplánovali besedy v Pacově, Humpolci a Pelhřimově.

Odpovědi na národopisné dotazníky zachycující lidovou kulturu v povodí řeky Želivky vznikaly ke konci Rakouska-Uherska. Výzkum dostali na starosti učitelé, kteří vzhledem ke svému povolání a rozhledu byli schopní informace posbírat i zpracovat. Dotazníkové šetření přerušila první světová válka, a i když byl zájem dotáhnout výzkumný záměr do vytyčeného cíle, už se to nikomu nepodařilo. „Získané odpovědi skončily v pelhřimovském archivu a mě na ně upozornil pan ředitel, doktor Zdeněk Martínek. Moje seminární práce nedokázala pojmout všechny zajímavosti, na které jsem během bádání narazil, a tak jsem později oslovil kolegyni Kristýnu Blechovou, zda by byla ochotná pustit se se mnou do knižní edice a přidat svůj cenný pohled etnologa,“ vzpomněl na zrod knižního díla Pavel Holub.

V knize se tak čtenáři dozví například to, jak venkované ve dvacátých letech dvacátého století bydleli nebo co jedli. Nechybí popisy jednotlivých obcí, a to od jejich vzhledu až po demografické údaje, které vypovídají o tehdejším složení obyvatelstva. V odpovědích se odráží také dobová nálada, o čemž svědčí třeba protižidovské narážky. „Ráda bych také zmínila zajímavé popisy lidového léčení lidí i zvířat, setkáváme se zde například s výčty používaných léčebných prostředků i se zaříkáváním. Co se týče folkloru, upozornila bych především na množství pověstí spojených s konkrétními lokalitami,“ podotkla spoluautorka knižní edice Kristýna Blechová. Zároveň dodala, že textové pasáže doplňuje barevná příloha složená z map a pohlednic od regionálních sběratelů. Součástí jsou i popisy osobností učitelů, kteří dotazníky měli na starosti.

Na své si přijdou i milovníci jazyka. „Dotazníky a odpovědi na ně obsahují i některé jazykové termíny, které se už v té době nepoužívaly, ovšem na venkově byly stále vžité. Místo jednotky metr tak někde narazíme na starou jednotku sáh,“ uvedl příklad Pavel Holub. Neméně atraktivní je pak užívání pomístních jmen nebo přezdívek jednotlivých obcí. To vše dělá z knihy o čtyři sta šedesáti stranách zajímavé čtení pro laickou i odbornou veřejnost.

Nadšenci do regionální historie jsou v pátek 15. března srdečně zváni do refektáře želivského kláštera, kde knihu Život v povodí Želivky na počátku 20. století očima učitelů blíže představí samotní autoři. Ti pro zájemce chystají i další povídání, a to konkrétně v sobotu 6. dubna ve výstavním sále humpoleckého muzea na Dolním náměstí, v úterý 9. dubna v sále pacovského zámku a v úterý 16. dubna v prostorách pelhřimovského archivu. Všechna zmíněná setkání se uskuteční od šestnácti hodin a na všech bude kniha ke koupi za zvýhodněnou cenu.


Aneta Slavíková

Život v povodí Želivky na počátku 20. století očima učitelů.
Edice národopisných dotazníků a jejich odpovědí z Pelhřimovska z let 1914 a 1919

Autoři, resp. editoři: PhDr. Pavel Holub vystudoval bakalářský obor historie a archivnictví na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Navazující magisterské studium pomocných věd historických a archivnictví absolvoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde rovněž složil rigorózní zkoušku. Od roku 2007 působí jako archivář v Moravském zemském archivu v Brně – Státním okresním archivu Pelhřimov. Zabývá se ediční činností písemností raného novověku (Pamětní kniha města Pacova v rámci řady Libri civitatis; spolupráce na edici Knihy o koupi pelhřimovského statku) a diplomatikou institucí politické správy počátku 20. století.

Mgr. Kristýna Blechová studuje doktorský program oboru etnologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Orientuje se zejména na historickou etnologii, konkrétně pak na otázky spojené s rodinnou obřadností. Ve své diplomové práci se věnovala profesní skupině porodních bab v pacovské farnosti ve druhé polovině 19. století. V současnosti se zabývá problematikou kmotrovství a vztahem historické etnologie k moderním historiografickým přístupům.

Financování: kniha vznikla v rámci projektu s názvem Ediční zpřístupnění národopisných dotazníků z Pelhřimovska z let 1914 až 1919 řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prostředků Specifického vysokoškolského výzkumu na rok 2017. Vedoucí grantového projektu: doc. PhDr. Irena Štěpánová, CSc.

Recenzovala: PhDr. Hana Kábová, Ph.D. (Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.)

Nakladatelství a tisk: Nová tiskárna Pelhřimov