Vzpomínka na muzejníka Jana Zoubka

Dne 2. června uplynulo půlstoletí od úmrtí Jana Zoubka (1898–1966), někdejšího ředitele pacovského muzea a významné osobnosti kulturní historie našeho města.

Jan Zoubek od raného mládí miloval historii, umění a literaturu. Původním povoláním kloboučník se vlastní pílí a sebevzděláváním vypracoval ve zkušeného muzejního kustoda a znalce dějin Pacova a okolí. Dobrovolným správcem muzea se Jan Zoubek stal v roce 1923 a díky jeho velkému úsilí bylo o rok později muzeum otevřeno pro veřejnost v budově radnice. Třicátá léta přinesla další možnosti: muzeum se přestěhovalo na „klasickou adresu“ do obecního domu „Na Šohajovém“ v Hronově ulici čp. 273. Pro muzejní účely se postupně dařilo získávat jednotlivé místnosti v tomto objektu (muzeum jej sdílelo např. s mateřskou školou), nabyté prostory zaplnily nové stálé muzejní expozice a sbírky. Rozkvět muzea dobře dokládá instalování expozice básníka Antonína Sovy (1934) a zbudování Mistrova pomníku (1938), stejně jako značné rozšíření sbírkových fondů. Podíl Jana Zoubka na těchto aktivitách byl nezastupitelný a svědčí o jeho dobrých organizačních schopnostech a činorodé práci. Za 2. světové války byl Jan Zoubek pro své vlastenecké postoje zatčen a při výslechu téměř ubit k smrti ve věznici gestapa v Táboře. Po osvobození naší vlasti v roce 1945 se vrátil do milovaného muzea a za zásluhy byl jmenován ředitelem instituce. Později byl prvním profesionálním pracovníkem muzea. Svými aktivitami zaměřenými na umělecký odkaz básníka Antonína Sovy, popularizaci dalších významných rodáků (akad. malíř Jan Autengruber, akad. malíř Jan Vojna, choreograf Saša Machov, režisér Jiří Frejka, spisovatel Václav Plaček–Trnavský) a dále pořádáním výstav a vysoce hodnocených literárně–hudebních pořadů uvedl muzeum a město Pacov do širokého kulturního povědomí. Jan Zoubek stál také u počátku oslav mezinárodních motocyklových závodů konaných na Pacovském okruhu v roce 1906 i ve vztahu k počátkům Mezinárodní motocyklové federace FIM (1964). Zoubkovo jméno je rovněž spojeno se zřízením Památníku Antonína Sovy v Lukavci v pavilonu Hříbek (1958), který pak byl po určitou dobu pobočkou pacovského muzea. Pamětníci si jistě vybaví stařičkého muzejníka při provádění vykopávek na staveništi kina v Pacově, kde se podařilo zachránit soubor krásně reliéfně zdobených pozdně gotických kamnových kachlů. Město a muzeum propagoval v rozhlasu a v tisku. Jako drobné samostatné publikace vyšly tyto Zoubkovy práce: Děkanský kostel sv. Michala v Pacově. Příspěvek k jeho dějinám, dále Příspěvky k dějinám Pacova a okolí. Národnostní poměry v době předhusitské a dodnes vyhledávané Dějiny Židů v Pacově. Náš muzejník spolupracoval s různými vrcholnými institucemi (Národní technické muzeum, Památník národního písemnictví, Archeologický ústav). Jan Zoubek se přátelil s řadou osobností a umělců, připomeňme namátkou syna velkého básníka ing. Jana Sovu, archiváře dr. Bohuslava Matouše, památkáře dr. Václava Wagnera, akad. malíře Aloise Moravce, sochaře J. V. Duška a spisovatele Ladislava Stehlíka, který o něm v knize Země zamyšlená napsal: „Neznám duši vroucnější nad pacovského musejního kustoda Jana Zoubka, přáteli důvěrně nazývaného „Jendys“. … Museum města Pacova, a zvláště „Sovova síň“, má v tomto neúnavném pracovníku bdělého strážce kulturních hodnot.“ Na Jana Zoubka bychom neměli zapomenout.



Bc. Vlastimil Simota



Jan Zoubek
Muzejník Jan Zoubek. Fotografii laskavě zapůjčil akad. sochař Jan Zoubek


Jan Zoubek
Městské muzeum uctilo památku Jana Zoubka položením věnce na rodinný hrob. Foto V. Simota